Zápis SR/OR do 21.9.2013 (24:00) "KLIK"

Rusko

1. prosince 2012 v 18:05 | Lenuška |  Vánoce v jiných zemích
Vánoce v Rusku


Rusko


Oslavy Narození Páně začínají v Rusku 40 dní trvajícím půstem. Začínal 15. listopadu a trval až do svátku narození Páně, který patřil mezi nejkrásnější v roce. Všechny pravoslavné kostely a chrámy byly překrásně osvětlené svícemi a olejovými kahany. Vánočních bohoslužeb v Petrohradě se v období před bolševickou revolucí účastnil i car a lid s jeho účastí spojoval požehnání v novém roce. Pravoslavná mše v den Narození Páně obvykle trvala celou noc. Vrcholila slavnostním požehnáním pěti bochníků cheba, ale také vína a pšenice. Vše bylo věřícím poté rozdáno a nakonec byl žehnán i olivový olej, kterým byli pomazáni. Večer před dnen Narození Páně začínal velkolepou večeří. Na stole nesměly chybět vepřové klobásy, kutja což byla kaše z vařeného obilí, slazená medem. V zámožnějších rodinách se místo obilovin používala rýže a přidávaly se ořechy a hrozinky. Jako nápoj byl velmi oblíbený kvas. O štědrovečerní večeři se tradičně jedly vareniky - taštičky z kynutého těsta, které se plnily třeba mletým masem, houbami, zelím.

Novoroční tabule se naopak nemůže obejít bez vepřové pečeně s křenem, někdy krocana s kaší z pohanky. Mezi sladkými zákusky jednoznačně vede medovník a dorty s máslovými polevami. Na stole zcela přirozeně nemohou chybět ani další delikatesy ruské kuchyně - nakládané okurky, zelenina a pochopitelně všudypřítomná vodka.

Všudekolem bývaly rozmístěny obrazy svatých, před kterými celá rodina poklekávala a modlila se za dobrou úrodu, za zdraví rodiny i dobytka. Oblíbeným pokrmem byly i bliny. Všichni se snažili najíst se co nejvíce. Obecně se věřilo, že nadbytek jídla zajistí po celý nový rok blahobyt.

Bývalo zvykem na dvoře nebo před domem zapalovat ohně. Lidé věřili, že se k nim ohřát slétnou duše předků. Ti pak ohlídají štěstí v domě.

Den Narození Páně byl i dnemm, kdy začínaly lidové veselice.

V Rusku nebývalo zvykem strojit vánoční stromeček. Tento zvyk sem přišel, stejně jako v mnohých dalších zemích, z Německa za panování Petra Velikého, který do Ruska pozval spoustu cizinců - odborníků.

Stromečky byly po dlouhou dobu výsadou bohatých rodin a nebo cizinců. Protože tento zvvyk nebyl spojován se starými pravoslavnými tradicemi, zachoval se i po bolševické revoluci.

Kdo nadloval dárky?

Po revoluci dostávaly děti dárky v Rusku na Nový rok. Teprve v poslední době se Rusové vrací ke starým tradicím a dárky naděluje Mrazík ráno 7. ledna. Ještě z kraje 20. století kladli rodiče dárečky svým dětem pod polštář. Dnes - podle evropské tradice - pod stromeček a děti věří, že je přinesl děda Mráz. Kult Mrazíka sahal do dávné historie Ruska. Šedovlasý a šedovousý stařík přicházel s nadílkou vždy v době zimního slunovratu. Původně vůbec nebyl spojován s křesťanskou vánoční tradicí.

Lidé pro něj večer před slunovratem připravovali pohoštění před své roubenky, aby jejich příbytky ochránil před vánicemi. Svou mrazivou berlou od nich odhněl nemoci i zlé duchy. S Vánoci se začal Mrazík spojovat až za vlády Petra Velikého. Ten se během svého pobytu v Holandsku seznámil s tradicí vánočního ducha Sintera Klaase, starouškem s bílými vousy a velmi dobrým srdcem. Byl jím nadšen, a tak není divu, že po svém návratu do Ruska zavedl kromě jiných změn také přeměnu Mraíka v pohádkového novoročního dědu Mráze. Přijížděl na zlatých saních, tažených třemi zázračnými koňmi. Ten se stříbrnou hřívu byl bratrem měsíce, kůň s rubínovýma očima byl příbuzný zimnních sněhových bouří a otcem koně se zlatou hřívou bylo sluníčko. Podle tradice Mrazíka vždy vítala paní Zima. Přijížděla na saních tažených jelínkem s parožím ze safírů. Rusové věřili, že tam, kde udeřil kopýtkem do země, se nalézají drahé kameny, hlavně zelené smaragdy.

Mrazíka na jeho cestách širou Rusí provázela krásná Sněhuročka, zachumlaná do hermelínového kožíšku. Jejich novoroční příchod byl vždy spojován s koncem půstu a se začátkem bujarého veselí Šlechta pořádala plesy, konaly se závody ruských trojek. Car pořádal tradiční novoroční ples, kam byla pozvána smetánka z celého Ruska. Možná právě to stálo u zrodu tradičních setkání dětí z dědou Mrázem na Nový rok. Tento zvyk se zachoval i po bolševické revoluci v roce 1917.




V tomto článku jste o koních něco měli, ale i přesto tady máte další fotečku SCHLEICHA:



Poznali jste kdo to je?


Angel Star

Líbí se vám alespoň trochu tahle fotka?

Omlouvám se za neotočení :)
A mám upsanou ruku :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sáďa Sáďa | Web | 2. prosince 2012 v 9:59 | Reagovat

Zajímavý článek :)

2 franch franch | 2. prosince 2012 v 10:14 | Reagovat

Hezky napsané ale ježíšek je lepší než děda mráz :D Možná by fotka byla lepší kdyby nebila tak přeblesknutá :D

3 Bebe Bebe | Web | 2. prosince 2012 v 12:48 | Reagovat

Určitě si to neber osobně zdá se mi že fotka by mohla být trošičku lépe zaostřená, ale já taky nejsem profík a rozhodně nechci pomlouvat tak si to prosím nijak neber. Nerada bych abychom se pohádali :-)  ;-)

Jinak zase moc zajímavý článek nevím jak se slaví Vánoce v jiných zemích, ale teť už ano.

P.S. Souhlasím s Franch že ježíšek je lepší :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama